Pasivní vzorkování je metoda určena pro sledování látek kontaminujících životní prostředí v pitných, podzemních, průmyslových a odpadních vodách, a také v ovzduší.

Sledování kontaminace prostředí persistentními organickými látkami (POPs) a těžkými kovy je velmi aktuálním problémem. Monitorování uvedených látek ve vodě je spojeno s řadou problémů, např. jejich přítomnost v pevné i rozpuštěné fázi a časová proměnlivost. U POPs je to dále velmi nízká koncentrační úroveň, což vede k nutnosti zpracování velkého množství vzorku pro dosažení požadovaných detekčních limitů.

Mezi stále více používané monitorovací metody patří pasivní vzorkování, jež nabízí řadu výhod v porovnání s konvenčním aktivním vzorkováním vody. Pasivní vzorkovače, na rozdíl od dynamických, nepotřebují během expozice zdroj elektrické energie, jsou nehlučné a v porovnání s jednorázovými aktivními odběry levnější. Hlavní předností pasivního vzorkování, oproti bodovým odběrům, je časově-integrované měření poskytující informaci o dlouhodobé koncentraci kontaminantů v prostředí (pasivní vzorkovače jsou málo citlivé na náhodné výrazné výkyvy koncentrací polutantů). Dalšími benefity pasivního vzorkování jsou reprodukovatelnost, robustnost, nízká cena zařízení a nízké provozní náklady.

V současné době jsou pasivní vzorkovače používány jako pro účely screeningové, ale stále častěji se dostávají do rutinních aplikací monitorovacích programů složek životního prostředí a průmyslu.